Triatlonová akademie Plzeň

Ahoj Terko, po dlouhé době se opět vidíme, pověz nám, jaké závody jsi absolvovala a jak se Ti dařilo?
Ahoj TAPáci, na začátku listopadu jsem odcestovala na dva světové poháry do Peru a do Dominikánské republiky.

Prvním závodem byl světový pohár v peruánské Limě, není to úplně obvyklá destinace, jak dlouho jsi tam cestovala, byla těžká adaptace a už jsi někdy tyto země navštívila?
Do peruánské Limy jsme přiletěli pár dní před závodem. Let z Prahy trval něco okolo dvaceti hodin, s jedním přestupem v Madridu. V Peru jsem už jednou byla, strávila jsem zde necelé dva měsíce v létě 2018. Byla jsem tu na takovém „Erasmu“ mé americké univerzity, takže jsem zde chodila do školy, na stáž a bydlela u místní rodiny. Když jsme teď tedy jeli na závod, docela dobře jsem věděla, co od Peru čekat, co se týče počasí, jídla, kultury, služeb, či lidí. Minule jsem strávila většinu času vysoko v Andách v Cuzcu, hlavním městě Inců ale Limu jsem také při mém minulém pobytu navštívila, takže to bylo fajn vědět, kam jedu, jak to tam vypadá a jak se například chytají taxíky. Taky umím španělsky, tak jsem se těšila i třeba na to, že budu mít možnost zase procvičit španělštinu.

Jak jsi se cítila před závodem v Limě? Měla jsi nějaké obavy? Dlouhé cestování, jiná země, neovlivnilo tě to?
Před závodem jsem se nebála, že by mi nevyšlo kolo nebo běh, jen jsem byla nervózní z plavání! Na mém posledním závodě před tímto, na EP ve Funchalu, mi plavání nevyšlo úplně podle představ, tak jsem z něj měla docela respekt. Byl tu beach start, tak jsem si ho na familirizaci natrénovala pro jistotu aspoň dvacetkrát. 

Pojďme k samotnému závodu, popiš nám jeho průběh. 
V Peru se jel sprint triatlon. Při závodě jsem měla dobrý start, který jsem tak poctivě trénovala, a pak jsem se prodírala polem výše a výše, cca 200m do cíle jsem viděla, že jsem vepředu společně s Zsanett Bragmayerovou, s Maďarkou, která je výborná plavkyně. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit! Ke konci plavání jsem si říkala, to by byla škoda nelézt první z vody –takže na poslední vlně jsem dost „zasurfovala“ a dojela na ní trochu více dopředu a tak jsem opravdu lezla na světovém poháru první z vody!! Vybíhala jsem po pláži, rozepínala neopren a přemýšlela o všech kamarádech a dalších lidech, co se teď dívají na livestream, co si asi o tom myslí, a jestli taky mají takovou radost, protože já jsem z toho byla dost vedle. 
Na kole se sjela velká skupina, ani se nejelo moc rychle, pak druhé depo a konečně běh, na který jsem si věřila asi ze všeho nejvíc – jenže, neběželo se mi tak v pohodě, jak jsem doufala. Vlastně to bylo docela trápení, což se akorát násobilo tím, že jsem věděla, že jsem to přece ten den měla tak dobře rozjeté! Ale co, to je asi na triatlonu to nejzajímavější, že vám každý den může vyjít úplně jiná disciplína. Běh mi teda úplně snově nevyšel (i když čas na 5km 18:50 není u mě nějaká tragédie, ale doufala jsem v rychlejší), a i tak jsem brala 38.místo z 50 holek co dokončily a nějaké body do světového žebříčku.

Jak by si tedy zhodnotila tvoje počínání na SP v Peru?
Byla jsem po závodě docela nesvá, docela i smutná, ale jen kvůli výkonu v běhu, přitom to byl celkově opravdu pro mě docela dost dobrý závod. Navždy si ho budu pamatovat jako ten závod, kdy jsem poprvé lezla na světovém poháru první z vody.

To věřím, to musel být opravdu zážitek! Na druhý závod jsi odletěla do Dominikánské republiky, ta je další exotickou destinací, jaké to tam bylo?
Po Limě jsem tedy přeletěla do Santa Dominga, města v Dominikánské republice, kde mě přivítalo absolutní vedro a vlhko. Byl druhý týden v listopadu, ale tady bylo normálně přes den i přes 35 stupňů! Mluvilo se zde také španělsky, ale oproti Peru už dost vytříbeným přízvukem, trochu asi ovlivněného francouzštinou, kterou se mluví na druhé půlce ostrova, na Haiti.

Podle informací se měl jet olympijský triatlon (1,5-40-10) ale nakonec tomu bylo prý jinak, můžeš nám to více přiblížit, proč se délka tratí upravovala?
Starty závodů se dost přizpůsobily počasí – jel se olympijský triatlon, a tak kluci závodili už v 6:45 ráno a holky po deváté. Což se nakonec ale ukázalo, teda jen pro holky, že to „nestačí“. Po příchodu do athlete’s lounge nám technický delegát sdělil, že se pojede olympijský triatlon, ale poběžíme jen 5km, kvůli vedru a vlhku. Když jsem se ho šla pak zeptat, že přece není takové vedro, tak mi řekl, že „na Američany je vedro, to víš“, což mě docela rozhodilo. Samozřejmě respektuji, že se vše dělá v zájmu toho, aby se závodníkům nic nestalo, ale popravdě to ani nebyl ten nejteplejší den z toho týdne, a překvapilo mě, že se běh zkracoval, a také, že mi to bylo řečeno/bylo to rozhodnuto takovýmto způsobem.

Dostáváme se opět k samotnému závodu, můžeš nám ho popsat? Co se Ti povedlo a co naopak ne?
Plavání se mi moc nepovedlo, vlastně skoro vůbec (kdo by to řekl, týden po mém excelentním plavání v Limě, ale zase, to je tak krásné na triatlonu, pokaždé můžete jít s něčím do závodu, že si věříte na to a to, a ono se to pak vyvrbí úplně jinak). Lezla jsem mezi druhou a třetí skupinou, tu druhou jsem na začátku kola sjela a v ní pak pořád pracovala. Týden předtím v Limě jsem se na kole docela šetřila, takže jsem si teď ve druhé skupince řekla, že nemám co ztratit, a tak jsem hodně tahala na špici a křičela na všechny, ať taky tahají (to křičení jsem se naučila v Americe, při závodech tam všichni pořád na všechny křičí). První skupinka nám ani moc neodjela na to, že tam měli Taylor Knibb, jednu z nejlepších cyklistek v ITU triatlonu. Pak teda zkrácený běh, ano bylo už dost vedro, první kolečko jsem se snažila nějak vzpamatovat a druhé se mi už běželo lépe a předběhla jsem pár holek. Nakonec jsem doběhla na  30.místě ze 63 startujících,  moje nejlepší umístění na světovém poháru! Měla jsem fakt radost, pak jsem dlouho ještě ležela v ledovém bazénku a vypila hodně Gatoradů (iontový nápoj), protože bylo vedro a vlhko a já byla opravdu vyčerpaná. Spoustu závodnic kvůli vysokým teplotám a vlhku vůbec nedokončily, takže tohle mne potěšilo, že jsem to ustála! 🙂 

Předpokládám, že jsi byla tedy se závěrem sezóny spokojená? 
Celkově jsem měla radost, v obou závodech se mi něco povedlo, hlavně teda plavání v Limě a celkové umístění v Santo Domingo. Bylo super si zazávodit se světovou špičkou, a porovnat se, najít nedostatky, navíc, světových pohárů jsem zatím moc neodjela, a tak se pořád musím tzv.„vyzávodit“ na téhle úrovni ale cítím, že jsem se po těchto dvou závodech zase trochu posunula jak takticky, tak i technicky, prostě, zase něco odkoukala, jak to chodí ve světovém triatlonu. Ale hlavně to byla skvělá motivace do dalšího tréninku a do nové sezóny 2020, na kterou se opravdu těším a jsem zvědavá, jak mi to v tomto roce půjde.

Terko, celý oddíl TAP ti gratulujeme k dosaženým výsledkům v roce 2019 a doufáme, že při nejmenším zopakuješ své výsledky i v sezóně následující! 
Děkuji všem milí TAPáci, pevně věřím že tomu tak bude a dočkám se i umístění v TOP 10 na SP.  Vám přeji, ať se daří, jste zdraví a plní elánu do tréninku, výsledky pak díky tomu zaručeně přijdou! 🙂 

 

Autor: T.Zimovjanová, T. Plojhar